Sněhové rolby pod dohledem satelitů
O úpravu lyžařských tratí a sjezdovek v zimních střediscích Evropy (a tedy i na našich horách), se v současné době stará kolem 11 tisíc pásových vozidel, známých z poválečné doby jako tzv.„rolby“. Nové typy s elektronickým, a dokonce i satelitním řízením, zdolávají svahy se sklonem až 60 %, upravují sjezdovky, mění zledovatělé svahy v lyžaři oblíbený „manšestr“, a některé zvládnou i frézování dojezdu U-tratí pro snowbordisty.
Z historie „sněžných koček“ v Evropě
Z Kanady dovážené pásové „rolby“ se sněžnou radlicí zaujaly v padesátých letech 20. stol. jihotyrolského konstruktéra Ernsta Prinotha natolik, že je ve své autodílně od roku 1964 začal vyrábět a nabízet k úpravám sjezdovek a běžkařských tratí. Zájem o sněžné „kočky“, jak se jim populárně říkalo, zejména v Alpách prudce rostl. Pásová sněžná vozidla začal postupně vyrábět i švýcarský RATRAC, a italský Leitner Group. V devadesátých letech zájem o stále silnější stroje s motory až o výkonu 400 kW prudce vzrostl. Když jejich velkosériovou výrobu zahájil i německý výrobce nákladních vozidel Kässbohrer v Ulmu, rozhodl se Prinoth a Leitner jeho PistenBullům konkurovat sloučením a výrobu přenesli do italského Sterzingu.
Zvítězila hydraulika a široké pásy
Až do roku 2000 kralovaly rolbám v Evropě nejrozšířenější pásové stroje LH-500 od Leitnera. Potkáte se s nimi ještě i na našich horách. Ale nové PistenBully, Leitwolfy, Husky a Everesty je vytlačují pohodlnějším a bezpečnějším řízením, podstatně vyššími výkony a rozšířením o nové funkce, jaké si vyžádaly moderní lyžařské sporty. Záběr radlice i s rozšiřujícími štíty se rozšířil až k 5 metrům. Přívěsné frézy na rozbíjení zledovatělého povrchu a ledových hrud zvládnou jednou jízdou stopu o šířce až 6 metrů. To si ovšem vyžádalo výkonnější přeplňované vznětové motory. Kvůli bezpečnosti proti převržení na svazích jsou sněhové rolby poháněny nízko položenými turbodiesely s výkony od 250 do 320 kW. Hodinová spotřeba nafty se pohybuje kolem 20 litrů. Celé vozidlo je těžké 5 tun až 8 tun. Ocelovo-pryžové pásy o šířce od 1 m do 3 m jsou vedeny výkyvnými vodicími kladkami mezi zadním hnacím hvězdicovým kolem (tzv. turasem), a předním napínacím kolem. Jejich hydropneumatické odpružení s možností nezávislého řízení obou pásů podstatně přispělo ke zlepšení jízdních vlastností vozidel i v silně zvlněném terénu. Elektronicky řízený náhon umožňuje jízdu vpřed i vzad odstupňovaně nebo i plynule volitelnou rychlostí obvykle v rozmezí (0 až 24) km.h-1 . Radlice s bočními hydraulicky ovladatelnými křídly umožňuje vysoký zdvih, stejně jako vzadu nesená rotační fréza s odklápěcími planýrovacími křídly. Při plošném nasazení upraví silnější typy v příznivých podmínkách obvykle dvojím přejížděním terén na „manšestrový“ vzor, lyžaři nejoblíbenější, až 90 000 m2 sjezdovky za hodinu! Díky velké ploše dosedajících pásů je měrný tlak na sníh jen okolo 0,5 kg/cm2 , což je menší zatížení než pod lidskou nohou, a stroj se dokáže hladce otáčet i na místě.
Letecky pojatý kokpit
Na futurologicky tvarované karoserii posledních modelů zmíněných evropských výrobců se podepsala mezinárodně uznávaná designérská studia. Kabina s panoramatickým velkoplošným předním oknem překonává u dražších modelů komfortem kokpit luxusních autokarů a někdy i letadel. Řidič a spolujezdec v roli kopilota sedí upoutáni bezpečnostními pásy na ergonomicky nastavitelném, odpruženém a vytápěném křesle. Jízdu řídí půlkruhovým volantem nebo joystickem obvykle levou rukou, pravou obsluhuje nastavení radlice, zadní návěsné frézy nebo i přední odklízecí frézy, případně naviják nebo další zařízení. Ta bývají v dosahu rukou případného pomocníka. Přehled o pozici a nastavení vozidla, radlice a frézy podává digitální velkoplošný displej pod panoramatickým oknem. Na střeše jsou umístěny xenonové reflektory a blikače. Manipulaci s přívěsným nářadím, například lyžinami k vytváření páru běžeckých stop, usnadňují rychlovýměnné systémy, vyžadující jen připojení tlakových hydraulických hadic.
Rodina PistenBullů
Štikou v pětičlenné flotile sněhových fréz od Kässbohrera je nejmenší PistenBully 100. Původně byl určen zejména k úpravě běžeckých tras, ale s radlicí a frézou, nebo i s kabinou pro 4 nebo 8 osob, slouží horským střediskům jako [J1]multifunkční zařízení. Na předek se dá v zimě zavěsit sněhová šneková fréza, v létě například sekačka trávy a porostu. S osobní kabinou poslouží v horách jako terénní taxi. Vedle několika mezitypů k úpravě sjezdovek a běžkařských tratí si areály s velkou plochou nejčastěji pořizují PisteBully 600 s dvanáctilitrovým šestiválcem Mercedes o výkonu 295 kW, schopným s připojenou frézou upravit za hodinu plochu až 125 000 m2. Se zařízením Pipe Magician upravuje U-rampy, muldy a přeskoky v lyžařských areálech. V polárním provedení na vědeckých stanicích startuje i při teplotách pod minus 50°C. Až dvanáctitunový stroj s xenonovými reflektory a řídicím počítačem PSX je nejnověji vybavován systémem satelitní navigace SNOWsystem.
Zázraky z testovacího střediska pod Jaufenpassem
Jen 20 minut od výrobního závodu a vývojového střediska Prinothu v italském Sterzingu se ověřují ve výši 2 094 m až k vrcholkům alpských třítisícovek nové stroje se stále výkonnějšími motory a řídicí elektronikou, jejichž kapotáž je svěřena světově proslulé Pinninfarinově konstrukční kanceláři. U nejmenších sněhových roleb Husky s benzínovým čtyřválcem od Mercedesu o výkonu 130 kW lze zvolit tři různé šíře pásů: 2,5 m, 2,8 m nebo 3,1 m. Nově ji nahrazuje model Bison se silnějším motorem Caterpillar o výkonu 261 kW, plnící dokonce nejpřísnější normu Euro 3 s plně elektronickým řízením. Nadstandardní model Everest sfuturologicky řešeným interiérem sklápěcí kabiny nabízí rychloupínací příslušenství pro jakékoliv práce ve skiareálech, včetně tvarování U-ramp. Tah lanového navijáku, kterým se stroj může spouštět po laně z nejprudšího spádu, se blíží 35 kN. Nejdéle vyráběný a neustále modernizovaný Leitwolf poháněný řadovým turbodieselem MAN s výkonem 320 kW se ovládá kromě dvou pedálů také joystickem. „Bublinovité“ panoramatické tónované a elektricky vyhřívané okno umožňuje široký výhled. Pro noční práci má dva pevné a dva otočné xenonové reflektory. Všechny potřebné údaje včetně sklonoměrů, výkonu motoru a tahu navijáku i nastavení radlice a frézy zobrazuje barevný multidisplej, kterému dominuje otáčkoměr motoru a rychloměr. Alarm se ozve, kdykoliv elektronika zjistí hrozící nestabilitu rolby. Je prvním sněžným vozidlem, které je vybavováno i „černou skříňkou“ pro analýzu případné nehody.
Od satelitního řízení k robotickým sněžným frézám
Od roku 2012 se začaly sněhové areály vybavovat PistenBully, vybavenými GPS-systémem SNOWsat, který revolučně zvýšil bezpečnost práce posádek v noci v mlze a za nejhoršího počasí. Systém GPS s přesností jednoho metru(!) dokáže registrovat pohyb vozidla po areálu, na displeji řidiče (případně i dispečinku areálu) zobrazuje barvami odlišené upravené a neupravené plochy, místa, kam stroje nesmí vjet, jakož i objekty, kterým se musí řidič vyhýbat (stožárům, sběhovým dělům apod.). Dispečerům umožní obraz operativně koordinovat práci strojů a záznam využít jako provozní a pracovní deník. Špičkové typy sněžných fréz Prinoth jsou zase vybavovány satelitním třírozměrným systémem iCON -3D vyvinutým společností Leica, který navíc kontroluje na centimetr přesně tloušťku sněhu pod jedoucím strojem. Zdá se, že to už je předstupeň k úplné robotizaci úpravy sjezdovek, tratí a horských cest …