Z historie „sněžných koček“ v Evropě

Z Kanady dovážené pásové „rolby“ se sněžnou radlicí zaujaly v padesátých letech 20. stol. jihotyrolského konstruktéra Ernsta Prinotha natolik, že je ve své autodílně od roku 1964 začal vyrábět a nabízet k úpravám sjezdovek a běžkařských tratí. Zájem o sněžné „kočky“, jak se jim populárně říkalo, zejména v Alpách prudce rostl. Pásová sněžná vozidla začal postupně vyrábět i švýcarský RATRAC, a italský Leitner Group. V devadesátých letech zájem o stále silnější stroje s motory až o výkonu 400 kW prudce vzrostl. Když jejich velkosériovou výrobu zahájil i německý výrobce nákladních vozidel Kässbohrer v Ulmu, rozhodl se Prinoth a Leitner jeho PistenBullům konkurovat sloučením a výrobu přenesli do italského Sterzingu.

Zvítězila hydraulika a široké pásy

Až do roku 2000 kralovaly rolbám v Evropě nejrozšířenější pásové stroje LH-500 od Leitnera. Potkáte se s nimi ještě i na našich horách. Ale nové PistenBully, Leitwolfy, Husky a Everesty je vytlačují pohodlnějším a bezpečnějším řízením, podstatně vyššími výkony a rozšířením o nové funkce, jaké si vyžádaly moderní lyžařské sporty. Záběr radlice i s rozšiřujícími štíty se rozšířil až k 5 metrům. Přívěsné frézy na rozbíjení zledovatělého povrchu a ledových hrud zvládnou jednou jízdou stopu o šířce až 6 metrů. To si ovšem vyžádalo výkonnější přeplňované vznětové motory. Kvůli bezpečnosti proti převržení na svazích jsou sněhové rolby poháněny nízko položenými turbodiesely s výkony od 250 do 320 kW. Hodinová spotřeba nafty se pohybuje kolem 20 litrů. Celé vozidlo je těžké 5 tun až 8 tun. Ocelovo-pryžové pásy o šířce od 1 m do 3 m jsou vedeny výkyvnými vodicími kladkami mezi zadním hnacím hvězdicovým kolem (tzv. turasem), a předním napínacím kolem. Jejich hydropneumatické odpružení s možností nezávislého řízení obou pásů podstatně přispělo ke zlepšení jízdních vlastností vozidel i v silně zvlněném terénu. Elektronicky řízený náhon umožňuje jízdu vpřed i vzad odstupňovaně nebo i plynule volitelnou rychlostí obvykle v rozmezí (0 až 24) km.h^-1 . Radlice s bočními hydraulicky ovladatelnými křídly umožňuje vysoký zdvih, stejně jako vzadu nesená rotační fréza s odklápěcími planýrovacími křídly. Při plošném nasazení upraví silnější typy v příznivých podmínkách obvykle dvojím přejížděním terén na „manšestrový“ vzor, lyžaři nejoblíbenější, až 90 000 m² sjezdovky za hodinu! Díky velké ploše dosedajících pásů je měrný tlak na sníh jen okolo 0,5 kg/cm² , což je menší zatížení než pod lidskou nohou, a stroj se dokáže hladce otáčet i na místě.

Letecky pojatý kokpit

Na futurologicky tvarované karoserii posledních modelů zmíněných evropských výrobců se podepsala mezinárodně uznávaná designérská studia. Kabina s panoramatickým velkoplošným předním oknem překonává u dražších modelů komfortem kokpit luxusních autokarů a někdy i letadel. Řidič a spolujezdec v roli kopilota sedí upoutáni bezpečnostními pásy na ergonomicky nastavitelném, odpruženém a vytápěném křesle. Jízdu řídí půlkruhovým volantem nebo joystickem obvykle levou rukou, pravou obsluhuje nastavení radlice, zadní návěsné frézy nebo i přední odklízecí frézy, případně naviják nebo další zařízení. Ta bývají v dosahu rukou případného pomocníka. Přehled o pozici a nastavení vozidla, radlice a frézy podává digitální velkoplošný displej pod panoramatickým oknem. Na střeše jsou umístěny xenonové reflektory a blikače. Manipulaci s přívěsným nářadím, například lyžinami k vytváření páru běžeckých stop, usnadňují rychlovýměnné systémy, vyžadující jen připojení tlakových hydraulických hadic.

Rodina PistenBullů

Štikou v pětičlenné flotile sněhových fréz od Kässbohrera je nejmenší PistenBully 100. Původně byl určen zejména k úpravě běžeckých tras, ale s radlicí a frézou, nebo i s kabinou pro 4 nebo 8 osob, slouží horským střediskům jako [J1]multifunkční zařízení. Na předek se dá v zimě zavěsit sněhová šneková fréza, v létě například sekačka trávy a porostu. S osobní kabinou poslouží v horách jako terénní taxi. Vedle několika mezitypů k úpravě sjezdovek a běžkařských tratí si areály s velkou plochou nejčastěji pořizují PisteBully 600 s dvanáctilitrovým šestiválcem Mercedes o výkonu 295 kW, schopným s připojenou frézou upravit za hodinu plochu až 125 000 m². Se zařízením Pipe Magician upravuje U-rampy, muldy a přeskoky v lyžařských areálech. V polárním provedení na vědeckých stanicích startuje i při teplotách pod minus 50°C. Až dvanáctitunový stroj s xenonovými reflektory a řídicím počítačem PSX je nejnověji vybavován systémem satelitní navigace SNOWsystem.

Zázraky z testovacího střediska pod Jaufenpassem

Jen 20 minut od výrobního závodu a vývojového střediska Prinothu v italském Sterzingu se ověřují ve výši 2 094 m až k vrcholkům alpských třítisícovek nové stroje se stále výkonnějšími motory a řídicí elektronikou, jejichž kapotáž je svěřena světově proslulé Pinninfarinově konstrukční kanceláři. U nejmenších sněhových roleb Husky s benzínovým čtyřválcem od Mercedesu o výkonu 130 kW lze zvolit tři různé šíře pásů: 2,5 m, 2,8 m nebo 3,1 m. Nově ji nahrazuje model Bison se silnějším motorem Caterpillar o výkonu 261 kW, plnící dokonce nejpřísnější normu Euro 3 s plně elektronickým řízením. Nadstandardní model Everest sfuturologicky řešeným interiérem sklápěcí kabiny nabízí rychloupínací příslušenství pro jakékoliv práce ve skiareálech, včetně tvarování U-ramp. Tah lanového navijáku, kterým se stroj může spouštět po laně z nejprudšího spádu, se blíží 35 kN. Nejdéle vyráběný a neustále modernizovaný Leitwolf poháněný řadovým turbodieselem MAN s výkonem 320 kW se ovládá kromě dvou pedálů také joystickem. „Bublinovité“ panoramatické tónované a elektricky vyhřívané okno umožňuje široký výhled. Pro noční práci má dva pevné a dva otočné xenonové reflektory. Všechny potřebné údaje včetně sklonoměrů, výkonu motoru a tahu navijáku i nastavení radlice a frézy zobrazuje barevný multidisplej, kterému dominuje otáčkoměr motoru a rychloměr. Alarm se ozve, kdykoliv elektronika zjistí hrozící nestabilitu rolby. Je prvním sněžným vozidlem, které je vybavováno i „černou skříňkou“ pro analýzu případné nehody.

Od satelitního řízení k robotickým sněžným frézám

Od roku 2012 se začaly sněhové areály vybavovat PistenBully, vybavenými GPS-systémem SNOWsat, který revolučně zvýšil bezpečnost práce posádek v noci v mlze a za nejhoršího počasí. Systém GPS s přesností jednoho metru(!) dokáže registrovat pohyb vozidla po areálu, na displeji řidiče (případně i dispečinku areálu) zobrazuje barvami odlišené upravené a neupravené plochy, místa, kam stroje nesmí vjet, jakož i objekty, kterým se musí řidič vyhýbat (stožárům, sběhovým dělům apod.). Dispečerům umožní obraz operativně koordinovat práci strojů a záznam využít jako provozní a pracovní deník. Špičkové typy sněžných fréz Prinoth jsou zase vybavovány satelitním třírozměrným systémem iCON -3D vyvinutým společností Leica, který navíc kontroluje na centimetr přesně tloušťku sněhu pod jedoucím strojem. Zdá se, že to už je předstupeň k úplné robotizaci úpravy sjezdovek, tratí a horských cest …